|
Vydelejte si penize
na internetu se mnou !
Rychle, jednoduse, elegantne. Osobne Vam pomohu.
Domů
| |
Víno a jeho historie 
 Pěstování
vinné révy a vznik vína můžeme spojit s několika pověstmi. Pokud budeme čerpat z
biblických příběhů, je tato rostlina spojena s horou Ararat. Zde Noe přistál a
mezi kmeny své Archy nalezl pnoucí se rostlinu, kterou zasadil. Na podzim uviděl
na rostlině trs zajímavých a velmi chutných plodů tmavomodré barvy. V průběhu
dalších let spolu se svými syny pomocí odnoží rostlinu rozmnožil. Tak osázený
svah hory postupně dával velikou úrodu. Ve snaze tuto úrodu uchovat na pozdější
dobu, plnili hrozny do nádob a uložili je do tmavých spíží. Narušené hrozny
pustily šťávu a začaly kvasit za vzniku osvěžujícího nápoje. Čím déle však nápoj
ležel v nádobách, tím více se jeho vlastnosti měnily a vznikal opojný nektar,
který zaháněl nejen žízeň ale také chmury a špatnou náladu. Po vypití většího
množství prováděli lidé kousky doslova šílené – o Noem se vypráví, že dokonce
svlékl šaty, zpíval a tančil a pak zpitý padl k zemi, kde blahořečil opojnému
nápoji.
 V
řecké mytologii je vinná réva spojena s veselým bohem Dionýsem, který byl znám i
pod jménem Bakchos. Zeus si velmi oblíbil jednu z dcer krále Kadma, krásnou
Selenu. V podobě smrtelného člověka ji navštěvoval, kdykoli se mu zastesklo, což
se samozřejmě nelíbilo jeho manželce, bohyni Héře. Ta vymyslela krutou pomstu.
Vzala na sebe podobu Seleniny chůvy a poradila své schovance, aby Dia požádala,
ať se před ní objeví v celé své kráse. Takový jaký vchází do ložnice Héry, s
hromy a blesky. Selena, jako každá žena nedůvěřivá k vychloubačným řečem,
požádala Dia o splnění jednoho přání. Zamilovaný Zeus přísahal, že splní každou,
ale když uslyšel její prosbu, zhrozil se protože žádný smrtelník nemůže přežít
Diovy blesky. Ale nezbylo, než přání své milenky splnit. Oheň, způsobený
bleskem, usmrtil Selenu, zapálil dům, však dít již počaté ochránil břečťan ze
země vyrostlý. Zeus dítě donosil zašité ve svém boku a po narození byl chlapeček
pojmenován Dionýsem. Vychovávaly ho lesní víly a Diova teta.
V mládí Dionýsos holdoval lovu, zábavě a toulkám s družinou po kraji. V Lýdii
se seznámil s hochem, který se jmenoval Ampelos a který se stal jeho
nejvěrnějším přítelem. Když ale Ampelos spadl se skály, prosil Dia, aby mrtvému
jinochovi vrátil život. Zeus se smiloval proměnil hocha v keř vinné révy, který
přináší nejušlechtilejší a nejlahodnější plody ze všech darů živné země. Od té
chvíle procházel Dionýsos se svou družinou různými kraji a všude učil pěstovat
révu a lisovat víno, nápoj jiskrný a velmi opojný. Kdo nápoje jednou okusil, v
zajetí jeho zůstal až do smrti. Dionýsova družina se rozrůstala o ty, jenž
bezstarostně chtěli žít, smát se a veselit, ty jenž slávu vína po světě šířili.
 Úcta k tomuto mladému, veselému bohu byla nesmírná, zvláště v ženách měl oddané
ctitelky. Bakchantky se nazývaly, výskaly a křičely, radost rozdávaly nejen v
družině.Dionýsos učil nejen révu pěstovat a víno poznávat ale jako všichni
bohové byl i krutý. Král Lykůrgos, který se s bičem na družinu i Dionýse obořil,
oklamán přeludem, svého syna zabil, sám sebe mečem posekal a na jeho zemi přišla
neúroda a hlad. Až poté, co dav jeho poddaných jej nechal koňmi roztrhat,
hladomor odešel a všem se v zemi opět ulevilo.
Podobně
dopadli mnozí, protože Dionýsos štědře odměňoval ty kdož ho pohostili a krutě
trestal ty kteří se mu příčili a božskost jeho neuznávali. Podle jiné legendy
byl malý Dionýsos svěřen do výchovy bohu Hermovi. Ten byl však velmi zaměstnán,
tak hocha vychovávaly nymfy v nyské dolině. V jeskyni porostlé révou poprvé
ochutnal víno, jímž posléze posilňoval nejen sebe ale i svou družinu. Z těchto
míst prý pocházejí první sazenice révy, které Dionýsos rozdával na svých
cestách. Archeologické náleze dokladují, že réva zde byla již v mladší době
kamenné, kde její bobule lidé sbírali a pravděpodobně i poznali účinky opojné
šťávy, tedy nepoměrně dříve, než pověsti připouštějí. O pěstování révy se
zajímali staří Asyřané a Babyloňané. I z Egypta jsou záznamy o pěstování révy z
doby prvních dynastií faraónů. Bezmála u všech národů se dochovaly nejen pověsti
ale i záznamy o pěstování révy a výrobě vína.
|
