|
Vydelejte si penize
na internetu se mnou !
Rychle, jednoduse, elegantne. Osobne Vam pomohu.
Domů
| |
 SVÍČKY 
Zajímavosti o svíčkách
Křehké krásy svíček
Svíčka - hořící zázrak
Několik zajímavých faktů spojených s historií výroby svíček:
Existuje něco lepšího, než je teplé světlo svíčky při studených, zimních
večerech? Kdy jindy, než v dobách zimních a především vánočních, bychom měli
tuto hořící a nádherně voňavou krásu opěvovat.
Výroba svíček
Nejčastěji používanou látkou ve výrobě je parafín - odpadový materiál při
zpracování ropy, který je velmi dobře tvarovatelný. K výrobě je také občas
používána látka stearin, která je vyrobena z rostlinných tuků. Ta se bohužel
nedá tak dobře tvarovat jako parafín, a tak nebývá na výrobu příliš často
využívána. Největší výrobní náklady a také nejvyšší cena, je při svíčkách
vyrobených ze včelího vosku. Při výrobě svíček je vedle použitého materiálu,
rozhodující také výrobní postup. Dnešní strojová výroba využívá nejčastěji tzv..
tažení, když je tzv.. bubnem natažen knot a ten je pak ponořen do dózy s
parafínem. Speciální tvary nebo vzory svíček jsou vyrobeny převážně metodou
tzv.. kropení a zakapáváním, když je prostředkem formy napnutý knot, který je
zalitý voskem. Masová výroba především levnějších svíček je dělaná metodou
lisování. Svíčky z pravého včelího vosku a zajímavě probarvené svíčky, jsou
zhotovovány zvláštní metodou, kdy je knot tak dlouho namáčený ve vosku, až
svíčka dosáhne požadovaný tvar a průměr.
Tipy pro skladování, čištění a péči. Péče o svíčky
Pokud si chcete uchovat krásné tvary svíček, je třeba se o ně pravidelně
starat! Především u těch dražších a zajímavých, je pravidelná péče nezbytná.
Pokud je ukládáte např. na příliš teplých, vlhkých, prašných, či velmi světlých
místech, musíte počítat s jejich zakřivením, znečištěním nebo změnou barvy.
Svíčky skladujte na tmavých, chladných, suchých a neprašných místech.
Zvláštní péči vyžadují např. svíčky oltářní, pamětní či křestní. Nejlepší
skladování je v dřevěných krabicích vyložených papírem. Svíčky by měly být
poskládány vedle sebe, hlavně ty slabší. Jinak hrozí riziko jejich pokřivení.
Zaprášené a znečištěné svíčky jdou očistit štětcem, hadrem a nylonovou punčochou
namočenou v lihu nebo ve vodě.
Historie svíček
Dlouhou dobu byly svíčky používané zejména jako zdroj světla - až do zavedení
elektřiny. Přesto se těší i v dnešní době, kdy už si každá domácnost pomáhá ke
světlu jiným způsobem, stále velké oblibě.
Na začátku byl oheň, se kterým rostla i touha po světle. Člověk se chtěl také
v noci pohybovat, poznávat a orientovat se. Ve starém Řecku, zhruba v 6. st. p.
n. l., si lidé plnili touhu po světle namáčením dřeva v nádobách s olejem a
tukem.
Římané dávali přednost loji, staří Egypťané naopak ricinovému oleji.
Historikové se domnívají, že právě v této době se zrodily první náznaky dnešních
svíček. Tentokrát se totiž knoty vyráběné většinou z papyru nebo třtiny namáčely
do loje a tvarovaly do válců. Tyto hořící pochodně sloužily jako svítící
prostředky.
Zhruba od poloviny 2. století našeho letopočtu se pomalu měnily do podoby
voskových svíček a sloužily jako svítidla již i v uzavřených prostorách.
Kolem konce 4. stol. byly vyráběny svíčky v podobě válců s knotů ve středu,
jejichž podobu známe dodnes. Ve středověku byla technologie vylepšena včelím
voskem.
Největší oblibu dosáhly svíčky na začátku 19. století. Tehdy byl objevení
parafin a stearin, což zásadně ovlivnilo kvalitu knotu.
Po zavedení elektrického osvětlení ztratila svíčka svou důležitost jako zdroj
osvětlení, ale pro její teplé světlo, různorodé barvy, formy a vůně hraje v
životě člověka stále důležitou roli. Všude tam, kde vládne chaos a stres,
přináší klid a uvolnění.
|
