|
Vydelejte si penize
na internetu se mnou !
Rychle, jednoduse, elegantne. Osobne Vam pomohu.
Domů
| |
RADIÁTOR 
 Teplo
domova je jednou z nejdůležitějších věcí. Jak vytápět byt či dům je často
kladený dotaz. Existuje mnoho způsobů, jak doma zařídit teplo a každý má jistě
své i proti. Který ze způsobů vytápění je ale ten nejlepší, nejvhodnější a
zároveň také nejlevnější?
Zdrojem tepla v topných soustavách rodinných domů a bytů jsou buď lokálně
přímo topné či akumulační elektrická tělesa, nebo elektrické kotle ústředního a
etážové topení, které dodávají teplo do topných těles a sálavých ploch. Na ohřev
teplé a užitkové vody slouží průtokové a akumulační ohřívače.
Radiátory, které se dnes vyrábějí z oceli, litiny nebo hliníku v různých
tvarových a barevných variantách, hrají nenahraditelnou úlohu při vytváření
tepelné pohody v interiéru. V mnoha případech, hlavně z estetických důvodů, je
nutno topidlo pohledově zakrýt a začlenit do celkové architektonické koncepce
místnosti. Tak se i radiátory mohou stát významným interiérovým doplňkem, který
celek dotvoří zajímavým tvarem, materiálem či barvou.
Umístění, rozměry a typ radiátoru
Stejně jako u jiných stavebních prvků se to stanovuje výpočtem. Správnou
funkci radiátorů zabezpečují regulátory. Radiátory jsou zpravidla umístěny u
okna, kudy proniká chladný vzduch. Další důležitou charakteristikou ohledem na
účinnost vytápění je cirkulace vzduchu. Teplo z radiátoru by mělo proudit přímo
dovnitř vytápěného prostoru. Z tohoto hlediska je nejlepším řešením nezakrytý
radiátor. V mnoha případech, hlavně z estetických důvodů, je nutno topidlo
pohledově zakrýt a začlenit do celkové architektonické koncepce místnosti.
Vlastní kryt radiátoru lze spojit s poličkami nebo pracovní deskou, využije se
tak prostor, který by jinak zůstal prázdný. Toto řešení uvítají především
majitelé nevelkých bytů.
Radiátorové vytápění je založeno na cirkulaci vzduchu a výměně tepla mezi
kovovou plochou a vzduchem v místnosti. Chladnější vzduch se drží ve spodní
vrstvě, ohřátý, lehčí vzduch stoupá nahoru. Optimální cirkulaci vzduchu, a tím i
tepelnou pohodu dosáhneme, když proudění nic nestojí v cestě.
Kryty radiátorů vhodně doplňují stylový interiér. Jsou konstruovány tak, aby
nenarušili tepelné vlastnosti zakrývání těles. Mřížka je umístěna jak v horní,
tak i v postranních částech. Mezery na přestup vzduchu jsou také těsně nad
podlahou a pod vrchní deskou.
Tepelná pohoda v interiéru má zásadní vliv na zdraví a výkonnost člověka.
Kromě toho způsob vytápění významně zasahuje do hospodaření domácnosti: pořízení
nové topné soustavy pro běžný rodinný dům stojí nejméně 150 tisíc korun a roční
provozní náklady tvoří minimálně 10 procent rodinného rozpočtu.
Základním úkolem otopné soustavy je pokrýt tepelnou ztrátu objektu a přitom
vytvořit v obytném prostoru tepelnou pohodu. Soustava má několik hlavních částí:
"srdcem" je zdroj tepla, obvykle kotel a poslední dobou i stále více oblíbené
tepelné čerpadlo.
Teplo vyrobené ve zdroji se pomocí teplonosné látky a prostřednictvím rozvodů
předává buď do otopných těles (radiátorů), nebo přímo do topného prostoru.
Ústřední vytápění je nejčastějším způsobem vytápění bytů nebo rodinných
domů.
Vytápění místností na úrovni jednoho podlaží se v minulosti nazývalo etážové
vytápění. Starší systémy vytápění byly "samosplavné". Voda v topném systému
cirkulovala (obíhala) sama přirozeným způsobem - v kotli se ohřála, čímž se
stala lehčí a stoupala potrubím vzhůru k otopným tělesům. V nich předala své
teplo, ochladila se a v důsledku toho těžší klesala zpět do kotle na ohřátí.
Systémy tohoto vytápění vyžadovaly větší průměry potrubí, což znamenalo i
potřebu většího množství vody v systému.
V současných systémech vytápění je nucený oběh vody, který zajišťuje oběhové
čerpadlo. Potrubí tak může mít menší dimenze a v topném systému stačí menší
objem vody. Voda v přívodním potrubí má určitou teplotu, která se po předání
tepla ve topidle sníží. Rozdíl mezi teplotou vody v přívodním potrubí a teplotou
vody ve vratném potrubí se nazývá tepelný spád. Tepelný spád 90/70 znamená, že
voda v kotli je ohřátá na 90 ° C a po přechodu otopnou soustavou (radiátory, kde
se ochladí) má teplotu 70 ° C; odtud se vrací zpět do kotle. Rozdíl mezi
teplotami přibližně 20 ° C je dán optimálním režimem předávání tepla v kotli a
používá se při výpočtové venkovní teplotě -12, -15, -18 ° C. Pokud je venku
tepleji, tepelný spád je menší. Nejnižší teplota vody v kotli má být asi 65 ° C,
což je rosný bod vody. Při nižší teplotě by se srážkovou vlhkost v kotli a
způsobovala by korozi jeho ocelových částí. Vyhláška o hospodaření s energií v
současnosti nařizuje navrhovat soustavy na nižší teploty topné vody. Maximální
teplota topné vody přitékající do topidla má být 75 ° C. Teplovodní otopné
soustavy se navrhují na spád 75/65 nebo 75/60.
Patří radiátory i do koupelny ?
Radiátor do koupelny rozhodně patří, o tom není pochyb. Vždyť co může být
horší než po blahodárném teplé koupeli vylézt z vany do studené koupelny, br! Na
trhu je koupelnových topných těles naštěstí dostatek. A už ne jen obyčejná
klasika. Určitě příjemnou změnou jsou trubkové radiátory, na kterých se dají
vysušit ručníky. Ale i něco pro náročnější, například elegantní topné zrcátka.
Stačí se porozhlédnout a vybrat si.
|
