Lidská noha je po srdci nejvíce zatěžovaným tělesným orgánem. Zároveň je však
také nejvíce zanedbávanou částí těla.
Zatímco propagaci péče o ostatní části
těla je poskytnuto hodně prostoru, zdraví nohou je věnována jen minimální
osvěta. V důsledku toho jsou naše nohy často „napěchovány“ do tvarově i
materiálově nevhodné obuvi a dokud se samy neozvou bolestí, ani si na ně
nevzpomeneme. Lékaři pak tráví hodně času napravováním škod, jimž se dalo snadno
předejít výběrem správné obuvi.
Co by tedy mělo být rozhodující při správném výběru obuvi?
1. Dostatečně prostor obuvi, hlavně v její prstové části
Vnitřní tvar obuvi by měl co nejvíce odpovídat přirozenému tvaru nohou.
Obuv musí mít prostornou kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro
prsty. Vyvarujeme se módní špičaté obuvi, neboť způsobuje deformity prstů
(vbočený palec, vybočený malíček, kladívkovité prsty, otlaky, puchýře, kuří oka,
zarostlé nehty aj.)
Rovněž nášlapná část obuvi (stélka, vložka) musí mít tvar a proporce
odpovídající tvaru nohy.
2. Dokonalá ohebnost obuvi v její prstové části
V místě, kde se noha při chůzi ohýbá (tj. v oblasti prstních kloubů), musí
být obuv co nejohebnější. Tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu a potivost nohou,
narušuje pohodlí chůze a může způsobit kostní výrůstky na nártu, pokles kleneb
nožních nebo zánět Achillovy šlachy.
Ohebnost ovlivňuje jak druh použitého vrchového materiálu a střihové řešení,
tak zejména druh, tloušťka a tuhost podešve. Čím silnější je podešev, tím je
obvykle obuv tužší. Je dobré ještě v prodejně obuvi vyzkoušet, jaký odpor
klade bota při ohybu špičky směrem k nártu.
3. Úměrná výška podpatku
Nadměrné nošení obuvi s příliš vysokými podpatky a špičatými špičkami
způsobuje nejen onemocnění nohou ( otlaky, mozoly, kuří oka, vbočený palec,
příčně plochá noha aj.), ale i zkrácení Achillovy šlachy, problémy s krevním
zásobením dolních končetin a bolesti páteře.
Výška podpatku se musí řídit podle věku, pohlaví a účelovosti obuvi. U obuvi
pánské by neměla přesáhnout hodnotu 25 mm. Dámská obuv pro celodenní nošení by
neměla mít podpatky vyšší než 30 – 40 mm. Obuv pro nejmenší děti by neměla mít
podpatky vyšší než 5 mm, pro starší děti do 15 mm a pro dospívající do 25 mm.
4. Pevný a dostatečně dlouhý opatek
Noha v obuvi musí být dokonale fixována. Nesmí docházet k nežádoucím
bočním pohybům patní části nohy. Pro obuv uzavřených střihů, zvláště veškerá
obuv dětská, dále obuv sportovní, pro celodenní nošení a pracovní, musí mít
dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý opatek (tj. vnitřní dílec v patní části svršku
obuvi).
Tvar opatku musí odpovídat anatomickému tvaru paty, aby příliš netlačil na
patu (vznikají otlaky, puchýře, odřeniny, kostní nárůstky – dvojitá pata), a
naopak aby neklouzal z paty při chůzi.
S absencí opatku nebo s opatkem z příliš měkkého materiálu se velmi často
setkáváme především u levné dovozové obuvi, která se obvykle prodává na
tržištích a burzách.
5. Kolmé nebo vybočené postavení patní části obuvi
Postavení paty obuvi má bát kolmé k podložce nebo jen mírně vybočené.
Toto postavení zajišťuje rovnoměrné napětí svalů nohy, správné uspořádání klenby
nožní a brání přetížení jednotlivých oblouků klenby. Naopak vbočené postavení
patní části obuvi způsobuje zatížení vnitřní podélné klenby a může vést ke
vzniku ploché nohy.
6. Anatomicky správně modelovaný svršek obuvi
Na střihu svršku obuvi jsou nejvíce viditelné vlivy módy. Proto velmi
často, ve snaze přijít na trh s novým originálním střihovým řešením, vznikají
možnosti poškození nohou nevhodně umístěnými švy, neproporcionální bandáží apod.
Vhodný střih svršku obuvi zajišťuje dobrou fixaci nohy v obuvi, neboť drží
pevně nohu proti opatku a brání posunu nohy v obuvi. Pro děti a dospělé se
zdravotními potížemi nohou je vhodná obuv na šněrování, sponu, zip či suchý zip.
Malým dětem nedoporučujeme střihy lodičkové a mokasínové.
7. Vyhovující materiál z hlediska hygieny a zdravotní nezávadnosti
Z pohledu komfortnosti a příznivého mikroklima v obuvi dáváme přednost obuvi,
jež je vyrobena z přírodních materiálů (useň, textil), které jsou měkké,
prodyšné a absorbují vlhkost. Jejich důležitou vlastností je rovněž to, že se
přizpůsobí anatomickému tvaru nohy. Je dokázáno, že poromery, koženka a
plasty jsou neprodyšné, během nošení si obvykle stále zachovávají své původní
rozměry a nepřizpůsobí se tvaru nohy a tlačí, zvláště při zvětšení objemů nohou
vlivem únavy a tepla, případně otoků v těhotenství. V obuvi ze syntetických
materiálů se hromadí vlhkost, zvyšuje (nebo snižuje) se teplota. V teplém a
vlhkém prostředí se daří plísním a bakteriím, což ohrožuje zdraví uživatele a
zmenšuje životnost obuvi.
Syntetické materiály můžeme akceptovat pouze u vysoce účelové obuvi určené do
vlhkých podmínek, přičemž tato obuv musí mít vyhovující vnitřní vybavení.
Nohy se obecně hodně potí, přičemž největším zdrojem vlhkosti je ploska nohy,
která má až 400 potních žláz na 1 cm2. Proto by měla být každá obuv, zvláště pak
obuv uzavřených střihů, ve vnitřní nášlapné části vybavena stélkou nebo vložkou
z materiálu, který má dobré absorpční vlastnosti pro pot a vodní páru (textilní,
nebo usňové podšívkové a stélkové materiály).
8. Údaje o použitých materiálech v hlavních částech obuvi
Obuv pro profesionální použití a obuv pro děti do 3 let musí splňovat určitá
závazná ustanovení týkající se fyzikálních vlastností. U obuvi pro běžné nošení
žádná taková omezení neexistují, musí splňovat pouze podmínky, tzv. jakosti
obvyklé, stanovené v zákoně na ochranu spotřebitele. Tento zákon mimo jiné
stanovuje povinnost označovat obuv v prodejnách údaji o materiálech použitých v
hlavních částech obuvi např. obrázkovými symboly – piktogramy nebo popisem.
9. Tlumící vlastnosti obuvi
Nohy jsou ohrožovány i neustálými tvrdými dopady na beton, asfalt, dlažbu –
to se časem může projevit opotřebením kostí, kloubů a kloubních chrupavek
dolních končetin a poškozením páteře. Prevencí může být kvalitní podešev s
dobrými tlumícími vlastnostmi (PUR, EVAC, pryž), pěnové vkládací vložky, pružné
podpatěnky, nebo anatomicky tvarované stélky z pružných materiálů, které
dokonale rozdělují zatížení na celou plochu nohy a tlumí nárazy při chůzi.
10. Hmotnost obuvi
Často opomíjenou vlastností obuvi je její hmotnost, která by měla být co
nejmenší. Podle literárních údajů každé navýšení hmotnosti o 100 g
znamená, že denně naše nohy zvednou o 1 tunu navíc
VÝBĚR OBUVI PODLE ÚČELOVOSTI
K dobrým návykům správného obouvání patří rovněž správné užívání obuvi podle
účelovosti. Pro celodenní nošení nejsou vhodné různé typy gumotextilní obuvi
(tenisky, cvičky, kecky, Jarmilky), které jsou určeny zejména pro sport a
venkovní hry. Pro zcela malé děti se nedoporučuje nosit tenisky a textilní obuv
s pryžovou podešví, neboť díky dobré adhezi podešve k podložce sklouzává noha
dítěte v obuvi dopředu (známé díry ve špici), což vede spolu s teplem, jež se v
obuvi tvoří, k poškození kůže a prstů. Zatímco teplo v usňové obuvi se zvýší asi
o 10%, u textilní obuvi s pryžovou podešví je to cca o 25%. Proto by tato obuv
měla být používána krátkodobě pouze pro sport. Nezbytnou podmínkou zdravého
vývoje nohou je rovněž nošení vhodné přezouvací obuvi doma i ve školních a
předškolních zařízeních. Stejně tak neprospěje zdraví našim dětem, pokud je
necháme celý den běhat v celogumové, nebo plastové obuvi, která je vhodná pouze
do deště a bláta. Celodenní nošení obuvi s vysokými podpatky není vhodné zvláště
pro děti a mládež, ale ani pro dospělé ženy.
